Srpen 2015

Alone with all these memories, ideas, thoughts, feelings,..

4. srpna 2015 v 17:48 | Kay |  Deník
Už je to půl roku, co jsem naposledy napsala článek. Měla jsem od té doby několikrát (hlavně těch prvních několik měsíců) otevřený nový článek a nějak to nešlo. Mám tolik nových zážitků, poznatků, vylepšených názorů, pocitů....ale bylo toho tak strašně moc, že jsem nebyla schopná to sepsat, aby to dávalo smysl (tím neslibuju, že tohle bude). Už delší dobu cítím, že to všechno, co se odehrálo v mém životě, životě mých blízkých a v mých myšlnekách...hlavně v mých myšlenkách.

Myšlenky zrazují a bolí..dělají si co chtějí a člověk je pak ztracený. Já jsem ztracená.

Když nad tím tak přemýšlím a čučím, tak jsem zjistila, že se mi to hodí k tématu týden...šikovná hlavinka..ale kašlu na to..

Za 14 dní to bude 8 měsíců, co jsem s přítelem. V životě jsem nepoznala člověka, který by mi tak změnil život. Já vím, že to jsou otřepané fráze, ale já to tak doopravdy cítím. Ani jednou jsme se nepohádali a ani nějak nebylo o čem..oba máme podobné dospělé (haha) názory a umíme se domluvit. Zjistila jsem, že jsem do té doby, než jsem HO poznala, neznala lásku. Člověk neví, co je milovat a být milován, dokud to dopravdy nezažije. Tolíkrát jsem si myslela, jak jsem našla toho pravého, byla zamilovaná až po uši a myslela si, že je konec světa, když mě nikdo nechtěl nebo každej chtěl jen do postele (nač? jsem bývala horší než panna xD)..ok..to jsem se zas dostala jinam...

Prostě člověk pozná, až když zažije. Byla a jsem s ním pořád tak strašně šťastná. Tolik lidí kvůli lásce kašle na školu a já? Mně se povedlo nejlepší vysvědčení za poslední léta a měla bych i na víc...zažila jsem úplně příšernou praxi a obrovský poučení do života. Ale byla jsem 2 týdny v kuse v Brně s ním. Nikdo nechápal, že jsme se nezabili..nikdo by prý se svou drahou polovičkou nevydržel x dní v kuse. Co na tom? Já si řešila svoje, on si řešil svoje. Já poznávala Brno a on maturoval...a udělal! Ještě v prosinci nechtěl o maturování letos slyšet, že půjde až za rok, protože si uvědomil, jak na vše sral a se mnou to zvládl. Je příjemné, když vím, že jsem byla součástí jednoho z jeho prvních obrovských úspěchů. Dostal se na vysokou a já jsem pyšná.

První týden prázdnin jsme spolu s jeho rodiči a sestrou byli na Slovensku..to, že o mě jeho mamka mluví jménem bývalky a jeho otec mě totálně překřtil, bych brala...ale čím dál víc mám pocit, že mě neberou..kdo ví proč..ale i tak to bylo skvělé, člověk si nesmí nechat kazit radost, yk. Pak týden v Brně a měsíc sama..je jako vedoucí na táboře šíleně daleko. Já si zatím o víkendech ničím záda a ruce v kuchyni (áno, 20 hodin za dva dny dělání otrocké práce je fakt špica...). V sobotu se mi vrátí a bude to zas skvělý :3

A víte co? Já vzpomínám, co bylo loni...co jsem s kým měla loni a připadám si jak k*urva. Nepřišlo mi to tak, dokud jsem si někoho nenašla i já a ty kluky nechápu....a nechápu sebe. Ale to se stává. Jsem ráda, že jsem z toho "vyrostla". Některé věci nepochopím...A taky nepochopím, jak je možné, že už 6 let přemýšlím nad svojí budoucností a stále nevím, co chci dělat. Takže asi budu dál pokračovat v příšerně nudné sféře cestovního ruchu nebo (pokud to dám) půjdu studovat angličtinu. Ještě si najít nějakou pojistku...áchjo..


I know now, just quite how
My life and love might still go on
In your heart and your mind
I'll stay with you for all of time
Proč? Nikdo neví..

Bye Kay